Proč jsou některé zprávičky jen přemleté tiskové zprávy
Toto je odpověď na debatu na Twitteru, která se mi nevešla do 140 znaků, omlouvám se za neschopnost ji do tohoto formátu vměstnat.
Padla otázka, proč jsou některé zprávičky jen přemleté tiskové zprávy, jako příklad uvedl Marek Prokop tuhle. Ten to považuje za špatné.
Vysvětlení je netěžké, i když neinsiderům méně zřetelné.
První částí problému je nutnost informační symetrie vůči společnostem, proti jejich činnosti či produktům se médium někdy staví kriticky. Zároveň totiž potřebuje obhájit vůči dotyčné společnosti a jejímu PR oddělení, že jde o seriosní novinařinu, nikoliv jen zveličování "drobných problémků" atp. Výtkou k médiu ze strany společnosti nejčastěji bývá "jste proti nám zaměření, parazitujete na zveličování našich problémů, o drobném problémku XY jste napsali a náš úspěch ZX jste raději přešli". Proti tomu bývá osvědčenou obrannou strategií vydavatelů zveřejňovat i drobné a méně podstatné věci větších firem, které ale samozřejmě jejich product manager považuje za zásadní a na příští poradě by dal hlasitě na vědomí, že "o nás píšou špatně schválně, ale ZX nezmínili".
Druhou částí problému je, že kapacita redakcí (to není obecně případ jen těch českých) není dostatečná na to, aby se všechny krátké zprávy pokrývaly redakčně, už proto, že téma není zase tak zajímavé. Jistě by bylo lepší výše uvedenou zprávu rozvést, zasadit do kontextu toho, že Wikipedie je přístupná přes mobilní verzi, na kterých generacích telefonů funguje a dotázat se konkurentů, zda plánují něco podobného. Vzhledem k významu a dosahu zprávičky by to ale byla vyhozená práce, místo které by redaktor neudělal něco užitečnějšího nebo nezpracoval zajímavější téma. Proto je běžné, že redakce převezmou tiskovou zprávu, zkontrolují její neutralitu (populární pomyslné makro ve Wordu vyhodí "nejlepší", "unikátní" a "jedinečný", což v řadě případů zkrátí velikost zprávy o třetinu) a vydají. Tady dlužno dodat, že profesionální PR už dnes píše zprávu tak, aby nebylo třeba v ní podobné zásahy provádět, protože dobře ví, že by riskovalo i větší redakční zásahy do textu, zatímco neutrální text snáze projde v původním znění.
Co s tím: řešení není. Pokud přiberete redaktora, určitě mu dáte jinou práci, než rozvádět tiskové zprávy do formy článků. Korektním řešením je to, co se většinou dělá, tedy ozdrojování "neutralizované" zprávy. Redakce prostě často potřebuje prokázat, že si všímá i positivních nebo neutrálních novinek z danné společnosti a musí tedy reflektovat i minoritní témata, které nemá kapacitu zpracovat nebo jí přijde, že není potřeba se jim věnovat lépe, než přebrat tiskovou zprávu. Berte to tedy jako daň za to, že médium je schopno eticky i obchodně existovat v prostoru, kde lze mít oprávněné i neoprávněné výhrady k úrovni produktů nebo služeb společností, o nichž médium referuje.
PS: žádné konkrétní společnosti, produkty a služby přitom nemám na mysli a je to můj osobní názor na to, proč takové věci vznikají...
